Dovolím si tento fejeton věnovat zcela nečekaně mužům. Jsou to zvláštní stvoření, o nichž by se dalo psát každý týden. Dnes dám k sobě dvě sdělení, která mi moji kamarádi řekli, jak jinak, o ženách.

Žijeme v krásné době, vše kolem nás se mění a nejsme-li hlupci, je to vesměs vždy k lepšímu. Patřím k moderním lidem, kteří milují pokrok v jakékoliv podobě. Jak však popíše tento příběh, nic není jen sluncem zalité. Nikdy bych nenaletěla prodejcům hrnců za padesát tisíc, ani bych nekoupila deku, protože prodejkyně tvrdí, že ji posílá má doktorka, přesto jsem se ztratila v internetu, který je jednou velkou propagací kohosi a čehosi.

Bylo, nebylo, dávno tomu, kdy jedna šéfredaktorka nahradila druhou. Odvolaná cítila křivdu, a aby všem vytřela zrak, zřídila si své vlastní noviny do schránek a dodnes se domnívá, že je konkurencí Týdeníku Kroměřížska. Nikdy jí nebyla a nikdy ani nebude.

Opět usedám se sklenkou vína k počítači a píši vtipný novinářský útvar, který má jediný cíl: pobavit a polechtat bránice čtenářů. Vždyť mezilidským vztahům se věnuje lidstvo od nepaměti a vztahy už dávno kdosi kdesi a jaksi zdokumentoval. Jelikož mladému a žhavému období manželství jsme se věnovali na začátku mé novinářské kariéry, což už je tak dávno, že je mi to někdy i líto, budeme se věnovat letitému partnerství, o němž je možné také psát donekonečna. Je to také dost velká sranda, pokud si zachováme nadhled.

Znáte to. Jedete po dálnici, muzika hraje tak hlasitě, že motor neslyšíte, když jeden kamion se rozhodne předjíždět druhý. Zuříte, předjíždění trvá nekonečné minuty. Jste první za kamionem, cítíte odpovědnost za auta za sebou, a po nekonečných minutách se bezohledný drzoun za volantem konečně se svou obrovskou károu zařazuje. Vy při předjíždění troubíte, abyste řidiče upozornili na nevhodnost jeho konání. Profesionální řidič velkého auta ví, že se na něj zlobíte, i když na něj netroubíte, když však zatroubíte, vytáhne ruku z okna a prstohrou vám naznačí vulgární oslovení, které rozšifrují i hluchoněmí.

Ženy jsou vskutku prazvláštní stvoření. Snad nejvýstižněji je vystihuje pravidlo, že když dosáhnou toho, po čem touží, vždy chtějí něco nového. V tom je snad ten nejzásadnější rozdíl mezi mužem a ženou, protože muž k životu potřebuje málo, a když už ho žena donutí žít nějaký ten život, který je dle její osnovy, vždy po čase žena vymyslí něco nového. Třeba: má-li žena doma hodného muže, chce divocha. Když má doma divocha, chce hodného muže. A má-li žena doma divocha, ze kterého se během let stane kliďas, chce normálního chlapa. Jak vypadá nevím, protože ani po zprostředkovaných zkušenostech mých zkušených kamarádek žádného takového neznáme.

Vánoční stávky jsou za námi a s nimi i návštěvy rodinných příslušníků, které vídáme někdy i jednou jedinkrát za rok. Taková setkání jsou více než milá. Máme- li však rodinu vzdálenou, je nutné se již doma dohodnout, kdo z partnerů bude řídit auto na cestě zpět. Zvítězí-li v přiblblé hře „kámen, nůžky, papír“ muž (jak jinak), musí se žena obrnit obrovskou trpělivostí. Podnapilí muži totiž rádi vyvádějí.

Už jsou zase tady. Každé jsou stejné, naše děti se radují, rodiče se stresují a utrácejí tolik peněz, že celý leden jsou k jídlu jen zbytky. Všichni se však utěšujeme: „Stálo to za to.“ Manželské páry tráví před i po Vánocích tolik času pospolu, že se není čemu divit, když mnozí se radují: „Konečně můžu jít do práce“, jiné páry se zase umějí promlčet třeba až do Nového roku apod.

Byla jsem na obchodním jednání u klienta, když po třetím zazvonění telefonu se omluvil a neodbytný telefon zvedl. Ozývala se ženská důrazná řeč, přičemž odpovědi muže byly velmi sporé. Osmělila jsem se s pochopením v hlase: „Manželka?“ Pokýval s nuceným úsměvem hlavou a pokračovali jsme v hovoru. Tato epizoda mne přiměla k hluboké myšlence na téma ženy. Jen málokteré ženy pochopí po letitém boji kdo s koho, že s chlapem bojovat je stejně nesmyslné, jako by mravenec chtěl porazit slona.

Kamarádka mne pozvala do své nově pořízené chaty. Udělaly jsme si výlet a navečer se vydaly do horské chatičky. Vstoupily jsme dovnitř spodním vchodem, nahodily vodu i elektřinu, zamkly za sebou a vystoupaly do patra, kde jsme si na terasu přinesly občerstvení a zavřely za sebou dveře s koulí.