Znáte to. Žijete s někým, koho znáte jako své boty a pak začne stárnout. Vidíte to, vnímáte to, nelíbí se vám to, ale tak nějak tušíte, že lepší už to nebude.

Přesto vždy bude platit, že všichni máme jen to, co si zasloužíme, a o co se, bohužel, mnohdy i celoživotně snažíme. Platí to i v případě soužití ženy a muže.
V mém okolí se nacházejí ženy pracovité, houževnaté a živé. Takové mají
jednu velkou nevýhodu, umí sloužit druhým. Jejich partneři jsou štěstím bez
sebe a kynou, protože nemusí nic víc, než vznášet svá přání, která pracovité
ženy umí proměnit v realitu.

Když už náš miláček začne kynout, dělá mu problém se ohnout k botám. Některé ženy jsou tak moc houževnaté, že i tento nedostatek muži usnadní a pokleknou vždy, když miláček potřebuje nazout ponožky či boty. Pokrokovější ženy to vyřeší tím, že naučí svého milého obouvat si ponožky pomocí naběračky. Na ni si miláček navleče svou ponožku, držadlo naběračky mu prodlouží ruku, protože bez toho není schopen díky objemnému a stále rostoucímu břišnímu prstenci se ohnout hlouběji než někde ke kolenům, což je proklatě daleko ke kotníkům, nedej bože k chodidlům.

Kouzelné jsou i večery ve dvou, kdy táta zasedne k televizi a zvolá: „Mámo, máme něco na zub?“ Žena pracovitá a pečující opět opustí svou komfortní zónu a přináší pochutiny, které si tatík pokládá na pupík, který již narostl do takového objemu, že se stal multifunkčním, je možné jej využít jako odkládací pultík pro prkénko s klobáskami a jinými pochutinami.

A teď se na soužití podívejme z druhé strany na vztah, v němž žije krasavice líná, nic nedělající a milující muž, který udělá vše, jen aby se jeho kráska alespoň jednou za den usmála. Toto stvoření nejí, nemluví, neusmívá se, nechává se dobývat, umí účelově trýznit, což má však fantastický výsledek: muže vystresovaného, kterému pupík neroste, jelikož není z čeho, nikdo mu nic dobrého nepřipraví.

Takže zkusme z těchto dvou modelů udělat jeden rozumný. Muž se nemůže ohnout k ponožkám a postěžuje si manželce, ta ho pohladí a řekne: „To je mi tě líto, a když přibereš ještě víc, to si pak neobuješ ani boty. Půjdeme koupit nazouváky, abys měl v čem chodit?“

Tatík sedí u televize a zvolá: „ Mámo, máme něco dobrého na zub?“ A žena pohotově odpoví: „Jasně, v lednici něco najdeš.“ Už to, že k muži nepřiskočíme, vyvedeme ho z míry a jsme blízko tomu, že se nejen pohne, ale bude se muset zamyslet nad tím, zda má skutečně nepřekonatelnou touhu po něčem dobrém, nebo jde jen o rozmar, od něhož je možné ustoupit, čímž snížíme pravděpodobnost dalšího přírůstku břišního prstence.

Další změna je nutná ve vaření. Všichni chlapi milují maso a posmívají se zelenině, ovoce považují za dětskou potravu. Když muži uděláte zeleninové jídlo, máte jistotu, že udělá protažený obličej, ukrojí si salám a dá si ho s rohlíkem. Co však udělá, když zeleninové jídlo bude jediné k snědku v celém 3+1? Dá se předpokládat, že bude hodně blbě kecat, ale hlad ho přinutí buď jít brzy spát, nebo sníst to, co je. Proto se nevyplatí nakupovat dobrot plnou lednici, ale jen to, z čeho vám vaše polovička nenakyne.

Je to fakt blbé, ale za to, že naši pánové leniví a tloustnou, si můžeme my ženy. Napřed ženy slouží mužům proto, aby jejich chlapi nelítali za ženskými. Když však za nimi přestanou lítat, usednou doma v křesle, a čím více je jim slouženo, tím je větší pravděpodobnost, že pohyb se stane jejich nepřítelem.

A když nejen mužům přestane vonět pohyb, dostaví se blbá nálada, protože kdo by se na svět usmíval, když celé dny prosedí v nudě. Pak už je jen krůček k tomu, že nepohybující se partner začne naříkat, a pak soužití připomíná jedno velké trápení. Není lepší se inspirovat umělou krásou, která je milována, i když nic neumí a už vůbec se ničemu novému učit nechce?