Jsem malá čarodějnice. Umím amatérsky vykládat taroky, číst z ruky, dokonce mám takové to vidění, kdy potkám cizího člověka a nejsem schopná mu podat ruku, něco mne odpuzuje, prostě jeho zlá aura mne nepustí blíž. Když zjistím, že jde o zloducha, má víra v nadpřirozené schopnosti sílí. Také na většině večírků jsou mi pokládány ruce na stůl a já čtu. Podle čar a znamení, jak mne to naučila amatérská příručka s názvem Čtení z ruky.

Zkusme si představit, jak by vypadala příroda, kdyby zvířata uměla používat počítač. Fantastickou věc, do které napíšete dotaz a hned dostanete desítky informací. Díky nim se lidé umějí lépe vyznat ve světě. I když, jak kdo. No nic, vraťme se ke zvířatům. Psi když se potkají, tak se očichají. Zjišťují, co je kdo zač, kdo jim nevoní, na toho vycení zuby. Kdyby si psi načetli psí plemena, věděli by i bez očichávání, že vlčák je chytrá šelma, ratlík pošuk a dobrman hovado nevyzpytatelné.

Lidé vynalezli peníze, aby měli čím poměřovat, zda je jich hodně nebo málo. Samozřejmě je jich pořád málo, protože i ti, kteří mají stamilionové majetky, pořád dělají další peníze, protože je jich pro ně málo. Člověk k životu potřebuje střechu nad hlavou, jídlo na den a postel, ve které se dá spát. Bezdomovci stačí pití, zbytkové jídlo a nic víc, a přesto žije. Provoz běžného člověka stojí desetitisíce, bezdomovce klidně jen i tisícovka. Proč tedy všichni nakupují, jako by měla přijít válka, ve které nepřežijeme bez zásob jídla? No protože jídlo je levné, i když se pořád zdražuje.

Po dlouhé odmlce a mnohých upomínkách, že lajdám v psaní fejetonů a zadaní se nemohou ztotožnit s tím, že to, co prožívají hrdinové mých fejetonů, prožívají i oni sami, jsem opět se sklenkou vína usedla k počítači a píši. Slabší povahy žádám, aby fejetony braly s nadhledem, protože mají jediný cíl – pobavit a potěšit čtenáře. Proto jakákoliv podobnost či shoda situací nebyla plánovaná, jen jste se „bohužel“ poznali v popisovaných situacích. Vítejte v klubu.

Dnes se budeme věnovat tématu, proč jsou si lidé tak vzdálení, když díky technice mají k sobě tak blízko. Neznám žádného člověka, který nemá mobil. Pamatujete si, jak se všichni posmívali prvním podnikatelům, kteří s sebou nosili kufr a v něm měli první mobilní telefon, tedy přístroj, který mluvil s lidmi bez drátu? Dnes ho má každý, i babičky, které sice nevyužívají mobilní aplikace, ale mobil mají.

Když se objevily zprávy o 1. místopředsedovi ANO Jaroslavu Faltýnkovi, že opět „pomáhal“ vyvoleným tentokrát dostat se k dotacím, druhý den ráno byl nečekaně odvolán ministr zdravotnictví Blatný. Poprask kolem ministra schoval Faltýnkův diář, což je možné zhodnotit jako velmi šikovný mediální tah.

Jak fungují sociální média? Je pravda, že nás ovládají? Také si kladete tyto otázky a pořád nechápete, jak ta malá krabička ve vaší ruce může vědět, že máte rád fotbal nebo módu, že vám stále chodí nabídky s touto tematikou? Celý tento internetový svět je založen na klikání.

Ráda pozoruji mladé útlé dívky o velikosti opuchlé nitě, které se zhnusí nad hovězí polévkou s oky. „Fúúúj, to je odporné,“ říkají. Krasavice tohoto vzezření s podobným hodnotovým žebříčkem se na oslavách štítivě příborem dotýkají okrajů servírovaných pochutin, sní asi milimetr jídla, avšak jen do té doby, než alkohol rozdivočí jejich chuťové buňky, které z celiaka s intolerancí na vše, co zavání jídlem, udělá nenasytu.