V době vyšších příjmů je nutné pořizovat to, nač není, když je peněz málo

V řeči politiků se vyznat není jednoduché. V hodnocení hospodářských výsledků je to ještě těžší. Když někdo říká, že dostal o 130 miliard navíc, přitom si naplánoval, že bude v minusu 50 miliard a chválí se, že vykázal přebytek 2,9 miliardy, nějak z toho vychází, že se navíc utratilo 80 miliard Kč. Ano, řeč je o státním rozpočtu.

Když si rodina sedne v prosinci ke stolu a naplánuje si pro další rok příjmy v číslech, které má v den plánování, stanoví se měsíční limity pro úhradu bydlení, na nákup potravin a jiných věcí, protože prostě víc peněz rodina nemá. Když však otec či matka změní práci a každý měsíc přinese do společného rozpočtu o tisíce korun navíc, jen hlupák by je utratil za zbytečné či předražené věci. Bohužel mezi špatně hospodařící rodinou a českým státem není žádný rozdíl, projedly své peníze navíc, aniž by se z vyššího příjmu pořizovalo to, nač dříve příjmy scházely.

Víc peněz ve státním rozpočtu je díky tomu, že se stát naučil efektivně vybírat daně, také je více zaměstnanců, nezaměstnanost je téměř nulová… Skvělé! Když se však podíváme na to, co český stát buduje, když už se naučil dobře vybírat procenta z každého českého příjmu, tak jsou to tak akorát dálnice, které všichni bez rozdílu označíme za mnohaleté předražené české trápení. Nic velkého ani pro budoucnost závratného Češi nebudují, kromě dálnic se nic nestaví.

Stavějí, opravují a budují obce a města, protože i ony se mají díky vyššímu výběru daní lépe, i dotace

EU jsou zatím ještě štědré. Když bývalí starostové srovnají dnešní radniční příjmy s obdobím před deseti   lety, sprásknou ruce a zvolají: „To se jim to utrácí, když jim každý rok chodí víc a víc peněz!“ A skutečně, i když i radnice stále musejí počítat (oproti státu, obcím mohou minusové rozpočty hodně ublížit), finanční rozšafnost je znát i na radnicích.

I v regionu najdeme obce a bohužel i města, které se nerozvíjejí v době vyšších příjmů. A je to velká škoda. I když bychom si všichni přáli, aby příjmově bohaté období nikdy neskončilo, v roce 2008 také nikdo nepředpokládal, že ona očekávaná krize tak tvrdě dopadne na hospodaření státu, radnic i každé domácnosti. Přesto pro nás běžné smrtelníky s příjmy a výdaji na uzdě berme politickou hru čísel pouze z dlouhodobého hlediska. Jestliže poslanci už roupy nevědí, komu by ještě vhodili bezplatně peníze a vzpomenou na naše nebohé děti, které by měly mít všechny obědy zdarma, je namístě zbystřit! Rozmařilost státních financí dosáhla zřejmě svého vrcholu a z něho už vede jen cesta z kopce dolů. Jak říkal Winston Churchill: Není nic, co by ti vláda mohla dát, aniž by ti to předtím vzala

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>