Poslední vývoj událostí je možné jedině peprně okomentovat. Poslanecká sněmovna schválí daňový balíček a na druhý den prosí ministryně financí senátory, aby ho neschválili, protože státní kasa by přišla o 130 miliard korun. To opravdu ve vládě neumí nikdo počítat a vidět na krok dopředu? Stejně jako je těžce pochopitelné, proč české supermarkety v držení nečeských vlastníků prodávat mohou, a čeští podnikatelé v malých obchodech nemohou, i když do jejich obchodů nikdy takové množství lidí přijít nemůže.

České podnikání pláče. Letos už podruhé. A pokud se někdo domníval, že když bude král českého podnikání vládnout české zemi, bude se podnikání dařit, musíme si přiznat, že nikdy nebylo v podnikání tak zle, jako za Andreje Babiše. Chaotičnost rozhodování české vlády jde proti jakémukoliv rozumu, i když všichni víme, že koronavirová krize je pro všechny novým neznámým prostředím. Bohužel ze všeho, co vláda produkuje, je možné cítit jediné: Ve vládě nikdo s nikým nespolupracuje, každý si honí jen ty své body, společný zájem se vytrácí. A to Andrej Babiš tvrdil, že je skvělý šéf?! Dobrý šéf své podřízené zvládá a řídí je!

Absolutní vítězkou této mizérie je socialistická ministryně práce a sociálních věcí, která podle svého osobního klíče (nikoliv vládou stanoveného), dokáže přidat každému, koho je jen trochu vidět. I když bychom se mohli domnívat, že jde o fantastický vyjednávací talent, opak je pravdou, v chaosu jménem česká vláda, jde jen o umění vyčlenit se, utrhnout se a konat na vlastní pěst.

Veškerá opatření se dělají pro nejzranitelnější skupinu obyvatel v domovech důchodců a už i tam začínají pociťovat nepříjemné důsledky všech omezení. Vždyť skoro dva měsíce jsou v izolaci, každých pět dnů procházejí nepříjemným testováním a přitom naděje na změnu je v nedohlednu. Pokud se nyní rozvolní situace a opět čísla nakažených narostou, vše se vrátí do nynější podoby? Dokáže si někdo představit jaké to je, být starý a měsíce zavřený v jedné a té samé místnosti?

Stejně tak je nelogická podpora supermarketů, v nichž musíme nakupovat, protože všichni jsme doma a něco jíst musíme. Byla to opět vláda, která takto rozhodla. Problém je, že čeští provozovatelé malých obchodů jsou daňovými poplatníky v Česku, supermarkety v zahraničí. Navíc i tyto velké obchody vydělávají na tom, že ostatní nepotravinářské služby nefungují a tak mohou prodávat i to, co by jindy neprodaly, protože lidé prostě nemají jinou možnost. Když se řekne potraviny, tak se mají prodávat jen potraviny!

Také stálé vyjmenovávání omezení svědčí o tom, že česká vláda nás nepovažuje za zodpovědné. Samozřejmě, že existují nezodpovědní, nežijeme v ráji, ale většina lidí je zodpovědných. Konkrétní případ: Minulý týden autorka komentáře navštívila galanterii na Riegrově náměstí, na dveřích byla cedulka „Vstup pouze po jedné osobě“. S další nakupující jsme zůstaly na chodníku a čekaly, až žena před námi nakoupí. Jde to, funguje to.

Kdyby čeští podnikatelé byli vládou uctíváni, dala se jim přesná pravidla, měli by otevřeno a dodržovali by všechna nařízení, protože už nechtějí mít nikdy zavřeno. Když přišla ekonomická krize po roku 2008, bylo možné improvizovat, se zavřením provozů ve svobodné zemi nikdo nikdy nepočítal. Vždyť je to omezení, které se v našich představách objevovalo jen ve  spojitosti s minulým režimem. A navíc nikdo nechce říct, kdy to skončí!

Čeští provozovatelé všech možných služeb sedí doma a počítají každou korunu, přitom měsíční náklady za ně nikdo nezaplatí. Všechny podpůrné programy jsou jen  hrou na oko. Má-li kadeřnice denní tržbu dva tisíce korun, podpora 500 Kč na den je almužnou, která mnohdy ani nájem nezaplatí. A to nemluvme o lidech, kteří dělali v restauracích, o nichž víme, že žijí ze spropitného, tedy státní podpora jim jde jen z vesměs minimálního základního platu. Tito živoří a mají na den možná 30 Kč na jídlo. Tak si stát představuje podporu lidí, kterým vzal možnost se jakkoliv uživit?

A pokud čeští chytrolíni sdělují, že podnikatelská sféra má mít našetřeno, aby přežila, je možné mít našetřeno na pár měsíců v roce, ale české podnikání nefunguje už půl roku. A také všichni, kteří píší nenávistné komentáře na sociální sítě a žijí z důchodu či z platu státem placeného zaměstnance, by si měli uvědomit, že český stát nemá žádné jiné peníze, než ty, které vydělá soukromá sféra.

A pokud se zastavila kola podnikání, na místě jsou pobídky pro soukromé podnikání, nikoliv daňové úlevy. Když totiž lidé nebudou mít práci, bude jim daňový bonus jaksi k ničemu. Celá tragikomedie jménem koronavir už je všem tak protivná, že je nutné začít spolupracovat a hledat společný cíl, jak zachránit a pomoct všemu, co produkuje peníze, protože bez peněz nepojede zdravotnictví, školství, státní správa ani ony domovy důchodců. Pokud si toho ještě někdo nevšiml, máme nastavené velkorysé státem placené služby a došly nám peníze…