Předváděcí akce stále běží, i když se zákonodárci již opakovaně snažili jim zabránit. Oproti letům minulým již nemáme ve schránkách pozvání na výlet do moravských měst, „šmejdi“ se přizpůsobili novele zákona a zvou seniory za poznáním telefonicky či osobním dopisem. Výsledek je pořád stejný, hezky vypadající výlet s vrstevníky se změní v nátlakovou akci na nákup zbytečného a velmi předraženého zboží. Již samotné výrobky jsou z říše snů, protože kdyby existoval náramek, který by zabránil mrtvici, byl by na lékařský předpis, ušetřil by českému zdravotnictví nemalé částky za léčbu.

Kroměřížsko čekají dvoje volby. Voličskou účast můžeme mít vyšší, protože vydá-li se někdo zvolit senátora, současně vhodí svůj hlas i pro budoucí krajské uspořádání a opačně. Senátorských kandidátů máme celkem devět, což je možné označit za počet hojný, ještě vyšší číslo 20 je však u politických stran, které se hlásí do krajských voleb. Laik si může položit otázku, proč tolik politických sdružení vstupuje do voleb, když při minulých krajských volbách se jich 16 z celkového počtu 22 nikam nedostalo. Na státní podporu vyplácenou za 1,5% účast ve volbách tedy neúspěšné politické strany nedosáhly.

Kdo není na sociální síti, jako by neexistoval. Všichni civí do počítače a „povídají“ si s jinými prsty na klávesnici, a jelikož sociální sítě jsou pro mnohé jedince jediným zdrojem informací, bohužel většina lidí neví, co se kolem nich děje, nebo se třeba domnívají, že AIDS přenášejí komáři. Bohužel některé informace mají pro budoucnost či zdraví člověka zásadní vliv. Internet však využívají i lidé, kteří jsou placeni někým, aby ovlivnili davy ve svůj prospěch.

Kroměříž stále řeší cyklostezky. Podle novinových titulků to vypadá, že Kroměříž je pro cyklisty ráj, ale není to pravda, majitelé kol jsou na Kroměříž hodně naštvaní. Cyklostezky totiž v Kroměříži scházejí a nová pracovní pozice na radnici jménem cyklokoordinátor milovníkům dvou kol toho zatím moc nedala. Sice řeší novou stezku kolem Hradiska, ale ta městu UNESCO moc nepomůže.

Alespoň z událostí posledních měsíců tak můžeme usuzovat. Začalo to záchranou státem dotované ztrátové OKD na Karvinsku. Miliardář Bakala v privatizaci koupil důl, skoupil činžáky, rozprodal byty, a když se přestaly sypat peníze, aktivitu prodal. Nový vlastník vydírá stát, že propustí svých 10 tisíc zaměstnanců a na Karvinsku bude mela.

adnice si vydávají své zpravodaje, které platí z městského rozpočtu a jinak tomu není ani v Kroměříži. Poslední vydání kromě chvalozpěvů a budovatelských úspěchů přineslo i zásadní informaci. Na úvodní straně popisuje poslanec a neuvolněný místostarosta Radek Vondráček, že jednal s ministrem dopravy Ťokem o nutnosti vrátit Kroměříži obchvat. Hned na druhé straně se objevil článek se shodným obsahem, avšak o iniciativě starosty Jaroslava Němce v témže problému. Pozorný čtenář nemohl přehlédnout tuto podobnost a zasmát se, že dva nejvýše postavení pánové ve městě buď bojují o zásluhy, nebo levá ruka neví, co píše pravá.

Podnikatelé se již jaksi smířili s měsíčními hlášeními i budoucími registračními pokladnami. Celý proces přinesl zdůvodnění, že firmy obcházejí daňové zákony a odvádějí do státní pokladny méně, než by měly. Ano, je to jistě pravda, daně nemá nikdo rád. Bohužel státní kasu živí pouze podnikání a zaměstnávání lidí, proto tlak na reálnou daňovou výtěžnost je pochopitelný, příjmy z daní platí bezplatné školství, zdravotnictví i platy státních zaměstnanců, a jaksi je jich stále více potřeba.

Za dva týdny se sejdou zástupci měst a obcí na valné hromadě Vodovodů a kanalizací Kroměříž (VaK). Uspořádání akciových společností je složité, avšak akcie VaKu mají pro nás místní obyvatele velkou důležitost. Kdo je jejich většinovým vlastníkem, ten určuje, kolik nás všechny bude voda stát. Navíc voda vede k nám uživatelům potrubím, které nikdy nebude mít konkurenci, proto zcela oprávněně můžeme říct, že VaK je monopol.

Všichni mluví o penězích, všem chybí. I partneři se nejčastěji hádají kvůli penězům, které mohou za to, že bydlení stojí hodně, na dovolenou není možné jet a dokonce si člověk ani nic neužije, protože peníze na to nestačí. Kolik peněz vlastně člověk potřebuje k tomu, aby se usmíval? A kolik by se mělo dát člověku, který jde pracovat na 3 hodiny? Stačilo by 300 Kč, což je hodinová sazba vyšší, než jakou berou uklízečky, které každý den brzy ráno vstávají?

Řidiči v autě nesmí telefonovat, každé třetí auto však má řidiče s mobilem u ucha. V obcích je trestána rychlá jízda, kolem rodinných domů však málokdo jede předepsanou padesátkou. Za volant nemá usedat řidič s alkoholem v krvi, bohužel řidiči nasedají do aut přímo z restaurace a ani se u toho nečervenají. Všichni víme, co nesmíme, málokdo si z toho však dělá hlavu, a tak zákonodárcům nezbývá nic jiného, než zvyšovat pokuty.