Bohužel průměr oficiálního nicnedělání je vyšší než hodnota práce

Do redakce přišla 58letá žena, která je od svých padesáti let nezaměstnaná. Jelikož už několik let nepobírá žádné sociální dávky, rozhodla se vyřešit svůj problém odchodem do předčasného důchodu. Ten jí úřady vyčíslily na 6 600 Kč, protože po revoluci podnikala, a nerozumná účetní jí sdělila, že sociální pojištění je k ničemu a je zbytečné ho platit. A tak ho neplatila po celou dobu podnikání. Naproti tomu lidé, kteří nikdy nepracovali, tedy také do sociálního systému nijak nepřispívali, dostanou vyměřenou výši důchodu podle minimální mzdy, která je nyní 9 200 Kč.

Sociální nespravedlnost tedy zvýhodňuje lidi, kteří jsou i celoživotně závislí na státu, sociálních dávkách apod. I lidé pracující na nižších pozicích na poloviční úvazek nebo za nižší plat než je minimální mzda, budou mít s výpočtem důchodu stejný problém jako žena, která podnikala a neplatila si sociální pojištění.

Naproti tomu máme armádu lidí, kteří nikdy nepracovali, přivydělávají si černou prací, tedy bez oficiálně přiznaného příjmu, a důchody mají lepší než lidé, kteří celý život pracovali. Ví totiž, že když budou mít na papíře nějaký příjem, tento bude sloužit k výpočtu důchodu. Proto odmítají práci za nižší mzdu než je minimální, aby si nepokazili průměr oficiálního nicnedělání, který je vyšší než ze špatně placené práce.

Pokud má „socialistická“ péče evropských států nějaký dluh vůči nějaké skupině, jsou to zcela jistě lidé nad padesát let. Pokud nemají profesi, zkušenosti a trpělivost pro přijmutí nových pracovních postupů, vypadávají z možnosti vydělávat peníze do regulérního důchodu. A to mladší generace budou mít na důchod nárok až při dovršení sedmdesátky!

Situace je o to složitější, že pro generaci nynějších padesátníků je nemyslitelné zůstat bez práce, protože s ní žijí od ukončení školy, nikdy si nepřipadali zbyteční, nepotřební a nadbyteční. Navíc tehdy lidé s odslouženými lety u jednoho podniku byli odměněni a po padesátce už se od nich neočekávalo, že budou pracovat jako mladí, ale že půjdou do důchodu.

Doba se změnila, firmy musejí jet na sto procent, jinak zkrachují, což vylučuje jen „nějakou práci pro práci“. Nejvíce pracujících důchodců proto napočítáme ve státních firmách, kde se nějaká ta „hlava“ navíc ztratí. V soukromém sektoru se dnes uchytí jen velmi šikovní a profesně specializovaní zaměstnanci nad padesát let.

Co však mají nezaměstnaní lidé nad padesát let dělat? Číst knihy? Chodit na procházky? Hlídat vnoučata? Určitě to některým vyhovuje, ale většina lidí potřebuje být společnosti prospěšná. Padesátka je také věk, kdy zdravotní stav již není bezchybný, platí to hlavně o lidech, kteří svému zdraví v produktivním věku nevěnovali mnoho pozornosti. Také kila navíc handicapují tuto sociální skupinu v pohybu a ten je pro pracovní aktivitu potřebný, lenost a vyhýbání se námaze nemají zaměstnavatelé rádi.

Pro budoucí generace budou současní padesátníci alespoň dobrou motivací. V produktivním věku je nutné vydělat na vlastní bydlení. Hypotéka by měla být splacená před padesátkou a celkově majetek s jakoukoliv hodnotou je výhodnější než nulové příjmy a vysoké měsíční náklady. Když se totiž člověk ocitne v situaci bez příjmů, měl by mít možnost prodat věci zbytné, které mu umožní rozhlédnout se kolem sebe a přizpůsobit se nové situaci.

Udržet si optimistickou mysl v systému, v němž nejste mladí, krásní a úspěšní, je těžké. Bohužel tento sociální diktát je ve společnosti všudypřítomný. Přesto jde o umělý stres, který vyvolává množství zbytných informací, které k životu vůbec nepotřebujeme. Skutečný stres má zcela jinou podobu – bezmoc, omezení svobody, ohrožení života apod. V těchto situacích je úplně jedno, zda se vysvobození dočkáme v domě s bazénem nebo v bytě 1+1. A že se musí víc snažit každý, kdo není mladý, krásný a úspěšný? Nesnažit se znamená nedělat nic pro to, abychom se měli o trochu lépe.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>